Paříž ve Ždíreckém dole - 30.10-1.11.2009
Sky Europe nám trochu překřížila plány, místo letecky do Paříže vyrážíme autem k Dubé, konkrétně do Ždíreckého dolu. Baruška se zbaběle vymlouvá na nějakou rodinnou oslavu a jede po vlastní ose. Ale když na poslední odbočce vidíme světla auta, je nám jasné, že to musí být ona. Kdo jiný by taky v takovéhle pustině co pohledával. Po chvilce jízdy do prudkého kopce Ždírecký důl nacházíme. Vítá nás naprostá tma a zuřivé štěkání psa. Co teď? Je pes uvázaný? Můžeme si dovolit vstoupit do rajónu toho (podle štěkotu) nejméně pitbulla? Naše nerozhodné postávání v blízkosti otevřeného auta řeší pan majitel, který má pejska zřejmě místo zvonku. Ze zuřivého pitbulla se vyklubal roztomilý a mazlivý oříšek, pán nás uvedl do příjemného pokoje, a můžeme začít pařit.Ráno se vstává o trochu hůř, když se konečně vyhrabáváme na výlet, pán už několik hodin pracuje. No, však není na dovolené:-) Jdeme na Housku, gotický hrad, ke kterému se váže spousta pověr a pověstí. My žádné nečekané mrazení v zádech necítíme, bohužel necítíme ani ruce a nohy, tak raději nečekáme na prohlídku a po krátkém zahřátí horkou medovinou vyrážíme na další cestu, do hospůdky:-)
Večer nás opouští Baruška, tak musíme zbytky alkoholu dopít ve třech. Děláme, co můžeme:-) Intelektuální hry jsou nečekaně náročné, jdeme spát ještě před půlnocí.
Druhý den vyrážíme bez hříšníka Báry a s raněnou Daguškou. Naštěstí jsme zvolily tak úspornou trasu, že ji Dag i s krvavými hnátky zvládla!
