Vavřinec 2009
Předchozí Zpět Následující

Každoroční Vavřinec - 17.-18.102009

Standardní výlet na Vavřinec byl tentokrát mimořádně nestandardní. Zajíc se na něj důkladně připravoval, půjčil si autobus a ještě v něm od čtyř od rána fajroval dva přímotopy. Nemohlo nás nic překvapit. Za hranicemi Prahy to Zajíc rozkalil. V autobuse začalo něco klepat, ale prý je to jeho standardní funkčnost. Když se zepředu vyvalil oblak páry a motor přestal vydávat zvuky zcela jakékoliv, netvářil se už Zajíc tak jistě. Několikrát obešel autobus, ulehl pod něj, pak vstal, udělal několik telefonátů, při nichž se tvářil stále zasmušileji. Nechtěli jsme ho dráždit, tak jsme se vydali na nedalekou benzínku. Než jsme si prohlídli všechny plyšáky a modely autíček, objevil se autobus na benzínce. Před ním jel Honzův jumper, mezi nimi se táhlo vlečné lano, které je spojovalo jako pupeční šňůra.
Odstavili se za benzínkou a my začali sundávat lodě, které jsme před necelou hodinkou pracně navázali. Honza odvezl pár posledních střízlivých nebožáků zpátky do loděnice, kde si vyzvedli odstavená auta, aby nás mohli celý víkend vozit, a vrátili se zpátky.
Pak už byl proces standardní, i když poněkud neautobusový - rozdělit se do aut, navázat lodě a šupem ke startu. Cestou potkáváme sníh (fuj). Na startu jsme v půl jedné, těsně předtím, než sundávají branky. Voda je krapítek studená, nevim, proč ji hned musím ozkoušet na vlastní hlavu. Ale Irča je lepší, zkouší ji hned na celé tělo!
Tradiční nocleh v tělocvičně v Kostelci, po konzumaci dostatečného množství alkoholických nápojů vytahujeme sportovní náčiní a začínáme se auto-ohrožovat na životech. Druhý den polovina obyvatel tělocvičny kulhá. Zajíc objevuje kouzlo páleného meruňkového kompotu. Večírek má ještě dohru v podobě nějakých znečištěných žíněnek, ale to nebudu rozmazávat.
Druhý den se na vodu moc lidem nechce, část se vymlouvá na nějaký primáty, část na práci do školy a vůbec... Aspoň nemusíme složitě převážet auta. Pak ještě cukrárna, kde jinde než v Kostelci, a hlavně návštěva Míši s dárečkem k narozeninám. Díky tomu odhalujeme, jak to bylo s tím učením, když ji vytáhneme z postele:-)))
A ještě malé poučení. Když zavíráte skříňku, nenechávejte klíče na lavičce před dveřmi skříňky. Shodíte je dovnitř. A zkuste odemknout zámek skříňky klíčem, který je uvnitř skříňky. Naštěstí se k tomu účelu dá použít i pilka na železo:-)
Je to rozbitý! A už se veze. Honza je trochu naštvanej. Kajak patří do tříděného odpadu, ne do směsného! Posledních pár lodí a můžeme jet. Škoda že tu zrovna nic nejede. Cestou potkáváme sníh a ani u Vavřince se to nemění:-( Podjíždění startovací lávky. Je taková kosa, že se i Zuzka radši ohne:-D Jen já jedu o kus dál hlavou dolů.... Zubovi zmrzl úsměv na tváři. Evžen se směje, protože netuší, co ho čeká. A Honza se směje, protože ví, co nás čeká!

Předchozí Zpět Následující