Slovinsko s Dronte
Předchozí Zpět Následující

3.7.-8.7.2007 - Slovinsko s Dronte

Den nultý - 3.7.2007
Odjezd od Dronte ve 21:00, kupodivu:
  1. PŘIJEL autobus
  2. autobus byl POJÍZDNÝ
  3. za volantem seděl NORMÁLNÍ řidič
Nejrychlejší a nejbojovnější si zabrali dvousedadlo pro sebe, několik málo se muselo mačkat po dvou. Nic nebránilo parádnímu výletu.

Den první - 4.7.2007
Honza o dnešním dni říká:
Taurach Süd (Mauterndorf - Tamsweg): 12 km / WW I - II
Mur (Tamsweg - Madling): 6 km / WW II- III

Autobus zůstal stejný, jen řidič se za noc nějak změnil... a nejspíš ne k lepšímu. Nezdálo se mi to!
Míříme k Mauterndorfu, odkud vyrážíme na Taurach. Vzpomínku na loňské vyhřívání na sluníčku, vaření snídaně a dospávání na rozpáleném asfaltu odsouvám do pozadí a snažím se, aby mi při ranní toaletě příliš nezmokl zadek. Převlékáme se rovnou do mokrého hydra, v tom lijáku to jinak nejde, a hurá na vodu. Zatím je jí pomálu, ale to se změní.
Zima je nepříjemně vlezlá, po pár kilometrech nejsem schopná ani udržet foťák, tak zbaběle využívám možnosti svézt se z Tamswegu busem a připravuji se tím o dnešní nejlepší část na Muru.
V Madlingu, kde se končí, vyhlížíme v hustém dešti školáčky a těšíme se na představení v závěrečném válci. Školáčci nezklamali a staví uplavané lodě a těla do úhledných, mimořádně pitoreskních sestav.
Zbývá už jen přejezd do kempu ke Spittalu (Drauwirt) na břehu řeky Drávy, odkud ráno vyrazíme do Slovinska. Drobné rozptýlení nám poskytl řidič, když za volantem tuze vytuhnul. Aspoň jsme se podívali na blízký hrad Moosham a prošli po okolí:-)
Nástup na Taurach Süd - v rozporu se zpravodajstvím nevypadá vyloženě rozvodněně, ale vody shora je požehnaně. Oblíbený dřevěný jez vysoký 6-8 (podle zdroje) metrů. Předem se na něj nedá podívat a odvážnější, když k němu dojedou, hlasitě zaječí. Méně odvážní ze sebe nedostanou hlásku:-) Pod ním jezdci skáčou roztomilé žabičky. To už je jez v Tamswegu, kde jsem totálně zmrzlá skončila. Nejdřív nám tvrdili, že jet nejde, pak ho všichni s více či méně povedenými rodeovými prvky sjeli. Končíme v Madlingu - vodovodní část, která dorazila dřív než trasa autobusová, nám postavila takovouhle pěknou slavobránu. Zlomyslně se těšíme, až k (za této vody obzvláště) vypečenému válci dorazí školáci. Přes detailní návod, jak se válci vyhnout, jsou v tom mnozí až po krk - Míša. A takhle to dopadlo - jatka:-) Přes dobře připravenou záchranu se mnozí s kajakem na zádech zpátky k busu docela prošli... Hrad Moosham - nečekaná KPČ Výhledy z kempu jsou letos mimořádně vychlazené - sníh jsme tu ještě neměli a doufám, že už nikdy mít nebudeme:-)

Den druhý - 5.7.2007
Honza o dnešním dni říká:
Sava Dolinka (elektrárna - kemp Šobec): 6,5 km / WW II
Sava Bohinjka (jez Soteska - most Bohinjska Bela): 3 km / WW IV

Dolinka předčila očekávání, měla dost vody ještě dřív, než něco pustila elektrárna. Tož radši rychle na vodu, než jí bude zase moc. Všechny kameny jsou pod vodou, blbnout není kde, líně splouváme...
Bohinjka naopak slibuje pozdvižní mnohá, přítomní Češi cosi zmateně říkají o pětce a uplavaných lodích... no, bolí mě hlava, mám sebou jen spina... to už je dost důvodů nejet:-) Místo divoké vody kupujeme sýr divokých koz, který okamžitě konzumuji, mňam.
Večerní dýchanek před naším stanem se vyvedl, těším se na zítřejší pokračování:-)
Katka na Dolince - skoro jediné místo, kde se mi podařilo fotit:-) Karel skoro tamtéž Kýčovita romanťyka Večerní dýchánek:-)

Den třetí - 6.7.2007
Honza o dnešním dni říká:
Soča (2. soutěska - most Bovec): 9 km / WW III - IV
Koritnica (pevnost - ústí): 5 km / WW III+
Soča (ústí - most Bovec): 3 km / WW II+

Je dost vody, můžeme jet vršek Soči, hurá! Objektiv fotoaparátu se zamlžuje zevnitř, smůla, moc fotek nebude:-( Aspoň si můžu bez výčitek užít vodu. Peřejky u bunkrů jsou pohodovější než za malé vody, dají se ošidit zleva a vlastně i zprava. Přesto školáčci předvádějí vypečené kousky, zvláště náfučka, která se práskne ještě před nástupem, to Helče nebrání proplavat si peřej celou. Magda se při záchranné akci trochu zapomene, procouvá část peřejky a už je taky hlavou dolů - naštěstí je to vratný proces:-) Další pokus s náfučkou a Irenou na háčku vychází o pár metrů líp, záchranná akce už je taky secvičenější.
Zával je za téhle vody skoro zadarmo, žádné akce se nedějí, nezbývá než spěchat k soutěsce. Orlík mě přesvědčuje, že je to zadarmo, nekoukám se a jedu rovnou. Zas tak zadarmo to není, voda se mnou mlátí z jedné strany na druhou, ještě že se vždycky zarazím o skálu. Příští jízdu na Míšině innuendu si dám pozor a trochu pádluju:-)
Školáčci dostali povel soutěsku přenést, škoda, ale ani to se neobejde bez zajímavých akcí - jednomu z žáčků propadá loď skoro neviditelnou dírou až do vody, naštěstí přežili všichni zúčastnění.
Sjezd Soči se trochu protáhl, tak rychlý přejezd na Koritnici a šupky dolů, ať to stihneme do povinných šesti.
A večer krásný večírek, kolem jedenácté nás sice utišují, ale nacházíme pěkné místečko mimo kemp u kostela a nebýt hlučných klientů Adventury, kteří nás přišli "potěšit", byla bych pařila ještě dýl.
Nástup na Soču hned pod druhou (neprůjezdnou) soutěskou. Povinná rozcvička - s Míšou to ani jinak nejde. Ještě že sebou máme někoho, kdo nám vnese do života řád:-) Nástup na vodu. Je krásně, ale voda je dostatečně ledová. Kochačka cestou. Peřejky u bunkrů. Ve srovnání s loňskem se dají nádherně ošidit, i já je jedu hlavou nahoru:-) Synchronizované pádlování - je vidět, že mají stejnou školu:-) A ještě synchronizované plavání - to jsou školáčci... Lektorka Magda drží se školačkou krok, ale z lodi nakonec radši nevystupuje. Jícha testuje pevnost skály. Druhý náfuček pokus o sjetí peřeje u bunkrů končí také nevalně, i když o pár metrů níž. Tomáš volí nejobtížnější cestu - přesně jak mu to najel jeho lektor:-) Irena To Radek je líný objíždět šutry, tak je bere šusem:-) Míša se dobře baví. Nejlepší školáček na závalu. Míša (vlastně Koťátko, aby se to nepletlo s Míšou - lektorkou a nejdůležitější velitelkou náfuček) tamtéž. V rámci úspory času při zachraňování deblovky zastupuje Helču Míša. Třetí soutěska - nádherná lahůdka:-) Spodní část - Magda si právě potykává se skálou, ale všechno hravě ustojí:-)

Den čtvrtý - 7.7.2007
Honza o dnešním dni říká:
Soča (most Žaga - Trnovo): 10 km / WW II - IV

Vrchol výletu - spodní část Soči. Říká se, že čím víc vody je, tím je Soča těžší, no nevím. Každopádně to bylo krásné. A zase přejezd, tentokrát na Styer, povinný večírek v autobusové zastávce a spinkat.
Orlíkův neodolatelný úsměv na Korytnici - těsně před krysou:-) A to už je Soča, cvičné místečko těsně nad poslední částí. Někteří cvičně projíždějí nejhoršími místy:-) Při čekání na další skupinku mě navštěvuje cvrček... ...a vzorně pózuje. Za odměnu ho utopím, když se pokusím přemístit do bezpečí na břeh:-( Náfučky vzorně zapózují pro fotografy v posledním veselejším místě. A můžeme přejet na Styer. Karlose cestou potkává hlad, tak vytahuje vařič a pouští se do vaření.

Den pátý - 8.7.2007
Honza o dnešním dni říká:
Steyr (Dietlgut - Hinterstoder): 7 km / WW II
Steyr (vodopád Stromboding - Steyrbrücke): 9 km / WW II - III

Náfučky nám zpestřují ráno bořením stanů, naštěstí jen cizích - bydlím s jejich velitelkou Míšou, takže jsem hájená skupina. Bitka pokračuje ve studené vodě, aspoň se holčiny nahoře rády převléknou do teplého hydra.
Obyvatelé Dietlgutu jsme asi nepotěšili, nejdřív jsme zablokovali jedinou autobusovou zastávku (překvapivě zrovna tenhle týden jel autobus), pošlapali jim pastvu... no nic, tak zase za rok:-)
Horní Styer mě nijak nenadchavá, naštěstí se mi opět zamlžuje objektiv a nemůžu fotit:-) Procházka z Hinterstoderu pod vodopád je zajímavější a honem na výživnější spodní část. U lávky si hrajeme, no já nevim, máčet se v tý ledárně dobrovolně, pěkně děkuju:-) Zbývá už jen pár veselých záběrů na žebrech a u autobusu a domů:-(
Ráno je trochu bojovnější, ale některé účastníky zájezdu nevyruší ze spánku ani ztráta střechy nad hlavou. Startujeme v Dietlgutu u nějakého statku, místním se moc nelíbí, že jim šlapeme po trávě, řidiči busu, že mu stojíme na zastávce... prostě nejsme tu moc populární... Míšina obligátní rozcvička Z Hinterstoderu se jdeme projít kolem vodopádu. A už startujeme pod vodopádem - Luděk se Štěpánem. Tomáš už má vodopád za sebou:-) Peřejka pod lávkou - Štěpán, v pozadí Katka. Katka v popředí. Není žádné vedro, ale lávku si musíme užít:-) - Karlos I když nevím, jestli zoufalý výraz ve Štěpánově tváři je známkou užívání Orlík se učí chodit po vodě Míša na žebrech V zátoce blbců je těsno:-) - náfučky svůj nájezd prožívají. Blíží se konec a Helče se jízda konečně začíná líbit!

Předchozí Zpět Následující