Oddílový zájezd na Otavu a Vltavu, co byl jen na Otavu a vlastně vůbec nebyl na vodu - 21.-22.4.2007Letošní Otava byla přes nedostatek vody na českých tocích neobvykle výživná a akční. S Čihákovic jsme se totiž tajně smluvili, že na vodu kašlem a vezmeme kola - co taky jiného s podstavem na Otavě?Všechno začalo už záhy ráno - po dlouhém boji jsem se vyhrabala z postele a dokonce se i včas dohrabala do metra... aby mi na Křižíkově řekli, že dál už jen po svých! Nechápu, jak někdo může skákat takhle brzo pod metro, jako by ráno nebylo dost nepříjemný i tak. Takže šupky na kolo, zpátky domů a autem do loděnice, abych dorazila na sraz o pouhou hodinku pozdě. Ale dál už to šlo jako po dietním margarínu. Dvě basy v autobuse (nemyslím hudební nástroje), zastávka na papu, sluníčko, modrý nebe, kytičky, liduprázdno...:-) Na kola jsme vyrazili jen s Bendou, pěkně do kopce, 25 kiláků stoupání, pak obídek v pekárno-restauraci na Kvildě, kde už měli půl hodiny zavřeno a skoro stejně dlouhý sjezd do Stach, kde jsme měli nocovat. Vodáci dorazili pár minut po nás, pak už jen vaření večeře, pro některé odchod do hospody a spánek jen mírně přerušený příchodem restaurační sekce. Druhý den se k nám přidal Pavel, asi si myslel, že šlapat do kopce je větší sranda než pádlovat po souši:-) Samozřejmě měl pravdu, opakovala se idylka z předchozího dne, jen s trochu prudším stoupáním na začátku, vyšší teplotou, vydatnějším obědem a víc kilometry. Díky nám si vodovodní sekce stihla zajít do cukrárny, pak už jen krátký spánek a jsme zase doma:-(
|